Galerie Orlovna z.s.

Otevřeno út-ne
10–17 hodin

Na Sladovnách 1492
767 01 Kroměříž

© 2016

Nová stránka 1

design by Malina: .

SPONZOŘI >>

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.galerie-orlovna.cz

počítadlo.abz.cz

2013

Nová stránka 6

„Viď!“

Galerie Orlovna v Kroměříži
a
ateliér Grafika II na pražské Akademii výtvarných umění
Vás srdečně zvou na výstavu „Viď!“

Vladimír Kokolia ~ Šárka Trčková ~ Dominik Běhal ~ Eliška Sokolová ~ Eva Červená ~ František Novák ~ Jessica Mayne ~ Karolína Klimešová ~ Lenka Kubelová ~ Lenka Černotová ~ Markéta Hosová ~ Martin Böhm ~ Martin Mrkva ~ Michal Marek ~ Nikol Kutíková ~ Ondřej Vinš ~ Paula Warren ~ Seiko Hihara ~ Šárka Koudelová ~ Tereza Reichová ~ Tomáš Prchal ~ Tomáš Predka ~ Xénia Poldaufová

Vernisáž 15. dubna 2013 v 17 hod.

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 17 hod.

Výstava trvá od 15. dubna do 12. května 2013.

Galerie Orlovna
Na Sladovnách 1492, Kroměříž
http://www.galerie-orlovna.cz
mapa:
 http://www.mapy.cz/s/6LuC

 
Nová stránka 1

Celou dosavadní tvorbu členů Corpory S nespojují jen formální znaky, které by byly předem verbálně formulovány i ideologizovány a poté vlastními díly vytvářely nějaký skupinový styl, ale spojuje je především příbuzné vnitřní naladění, zásadní rozhodnutí pro tvorbu, jež směřuje k vytvoření trvalého díla, které otevírá svět tak, aby se stal „neskrytostí“ starého řeckého myšlení.  Takové rozhodnutí pro tvorbu užívající tradičních médií, je v době „ po moderně“ stejně legitimní jako jejich kategorické odmítnutí. To řadě umělců a vykladačů, toužících po dominanci, není ale stále zcela zřejmé. V našem prostředí to ovšem není nic neznámého.

V tomto zásadním rozhodnutí pro tradiční výtvarná média je obsažena i výrazná, spirituální inklinace všech autorů Corpory, aniž by v tomto konstatování byla naznačena jakákoli světonázorová tendence. Přece jen lze vysledovat cosi, co spojuje členy skupiny a co je viditelné. Není to vytváření společných forem, ale zájem o fenomén světla v obraze a v díle vůbec, jež vždy manifestuje spirituální důkaz tvorby. Světlo jako vyzařování, světlo jako vše prostupující, vše budující a udržující prvek – jak viditelný svět, tak i umělecké dílo. Zajímá je světlo nejen jako lokálně znějící barva, ale jako stav vše konstituující energie. Je to cosi, v čem svět vzniká, trvá a tone. Význam světla, symbolika kontrastu světla a tmy jako nedostatku světla, je v našem západním kulturním prostředí zřejmá a srozumitelná. Světlo je silou, jež zahání temnotu, jež zviditelňuje řád, je i samo řádem. Jeho moc je velká, může člověku celý svět osvítit a ukázat, stejně jako může člověka i oslepit. Světlo má v tvorbě jednotlivých členů skupiny výtvarně nejrůznější podoby od expresivní představy barevného světla, které se jeví jako hutná, zářivá hmota, přes světlo prozařující z blízka viděnou krajinu, přírodu jako řád vystupující z chaosu až ke světlu, které prozařuje, osvětluje i rozostřuje podoby lidí, věcí i „poslů“ ve střídmém, minimalizovaném, kresebném či malířském gestu.

 

                                                                                                                             Ivan Neumann

 

Plakát ke stažení - Marie Filippovová, Ludmila Kovaříková - [2zQ]

Ludmila Kováříková, Stéla KAKTUS, 2009, glazovaná kamenina, 125 cm

Kaktus
Ludmila Kováříková, Stéla, 2012, raku, 146 cm 
Stéla

Dvě z Q / výstava pro radost Dvě výtvarnice, členky brněnského uměleckého Sdružení Q, grafička a malířka Marie Filippovová a keramička Ludmila Kováříková, se v kroměřížské Galerii Orlovna pokoušejí vybranou kolekcí svých děl nejen o vzájemný dialog, ale také o komunikaci s návštěvníkem prostřednictvím výtvarného jazyka. Spřízněné zájmy i přístupy obou autorek poukazují na společné zázemí svého současného konceptu, v němž se podobně jako ve virtuální pracovní dílně proměňuje řada uměleckých forem. Svůj prezentační projekt nazvaly „2 z Q/ výstava pro radost“. Nakonec radost v tvůrčí práci je důležitá ve všech oblastech života. Utváříte si tak celý svůj život. Životní radost posiluje, harmonizuje a pomáhá odrážet negativní emoce, slouží jako štít, který chrání a dodává sílu v nelehkých situacích.
Obě autorky spojuje nejen úzký vztah k formálně klasickému pojednání prací, ale i cítění monumentálního vyznění. Nechtějí šokovat, ani exhibovat, nejsou excentrické, míří jasně k tomu, co chtějí vyjádřit. Výsledky se dotýkají základních principů lidství i elementárních zdrojů umění a kreativity vůbec. Dalším důležitým aspektem jejich tvorby je použitý materiál, který je nejenom v těsném kontextu s daným tématem, ale navíc jej i podtrhuje. Charakteristickým rysem tvorby je v obou případech smysl pro jasný řád a skladbu, znak, stopy paměti, poukazující na určité životní hodnoty, které vyznávají.
Práce Marie Filippovové a Ludmily Kováříkové, dvou osobností, jejichž život je spojen s jižní Moravou, vycházející z obdobných inspirací a zdrojů, často se symbolickým podtextem, spolu navzájem rozehrávají nové významy a hry. Jsou jako kniha, v které čtete o jejich cestě, radostech, starostech i traumatech, co je povznáší a co je vede dál. Je to výzva beze slov. Svědčí o tvůrčím úsilí, v němž se promítají základní předpoklady, které dávají vzniknout dílům přetrvávající výtvarné hodnoty. Patří k nim nejen talent vyznačující se neutuchající invencí a kreativitou, ale také naléhavá potřeba výtvarné seberealizace, spousta náročné práce a píle, a především nesmírná pokora a skromnost.

Marie Filippovová/* 26. 7. 1938 Brno Studia: Výtvarná škola Praha (1954–1957); VŠUP Praha (1957–1963, ateliér volné a užité grafiky a knižní kultury prof. A. Strnadela).

Pedagogická činnost: Střední škola uměleckých řemesel v Brně (1974–1996, obor grafika, kresba a kaligrafie). Její dílo bylo prezentováno na desítkách výstav doma i v zahraničí, autorských i kolektivních prezentacích. Obdržela řadu profesních cen a uznání, např. 2008 Cena města Brna za celoživotní dílo; Grafika roku 2011, Praha.

Ludmila Kováříková/ * 13. 1. 1953 Opava Studia: SUPŠ v Uh. Hradišti (1968–1972, obor: výtvarné zpracování keramiky, S. Mikuláštík).

Činnost: Věnuje se volné keramické plastice a užité keramice z jemné i hrubé kameniny, pracuje s keramickou hlínou, kameninou, materiály kombinuje, často využívá starověké orientální technologie „raku“, ale i klasickou majolikovou techniku. Její dílo bylo prezentováno na desítkách autorských i kolektivních výstavách. Zúčastnila mezinárodních keramických sympozií v Čechách, Austrálii, Polsku, Litvě a na Slovensku.

 

Plakát ke stažení - Vojtěch Janyška

Čím dnes žije kolonie

Tato „Cesta do hlubin dne“ je o síle života, o schopnosti člověka, civilizací a krajin strávit v sobě průnik jiné kultury, jiných lidí, jiných krajinových prvků.

Evžen prochází různými pestrobarevnými, někdy až fluorescenčními situacemi – lesem banánovníků, meditací s Gándhím, evropskou rafinerií v Koreji, je sluhou v marockém paláci… Některé situace jsou si překvapivě podobné – v asijské kolonii i na pařížském předměstí se ocitá před stejným neogotickým kostelem obklopeným stejným orientálním tržištěm…

Když se různé kultury promísí, a to i násilně, jejich kódy se rozplynou, jejich historická čistota zmizí a zbyde pouze život. Evženovy situace jsem prožil, na pařížském multietnickém předměstí bydlím, studoval jsem hindí a indickou civilizaci. Tuto výstavu rád zapíšu do orientalistické tradice, která má kořeny v koloniích 19. století.

Instalace obrazů v galerii Orlovna vytváří narativní prostor – tunel z obrazů, skrytá zákoutí pro skryté významy atd. V symbolické cestě, kterou divák prochází, se odrážejí paradoxy kulturního míšení, které mě, stejně jako Evžena – žlutou postavičku procházející obrazy – neustále fascinuje a posilňuje.

Všechny obrazy byly vytvořeny různými technikami v r. 2013 pro prostor kroměřížské galerie Orlovna.

AdAlbErT KhAn alias Vojtěch Janyška

Janyška